Je fascinující, že toto "okno" není náhodné. Naše slunce vysílá nejvíce energie právě v těchto vlnových délkách a zemská atmosféra je pro ně nejpropustnější. Viditelný svět je tedy výsledkem dokonalé evoluční adaptace naší biologie na fyzikální podmínky naší planety. Za hranicemi tohoto okna však leží světy, které jsou pro nás "temné", přestože jsou plné informací: od infračerveného tepla přes rádiové vlny až po pronikavé rentgenové záření.
Viditelný svět je pro člověka primárním zdrojem informací o okolní realitě. Pro většinu z nás je "vidět" synonymem pro "vědět" nebo "existovat". Přesto je to, co nazýváme viditelným světem, jen nepatrným zlomkem celkové skutečnosti – úzkým oknem, skrze které nahlížíme do nekonečného vesmíru energií a hmoty. Viditelny svet
V humanitních vědách a filozofii má "viditelný svět" často kritický nádech. Už od dob Platóna a jeho podobenství o jeskyni se filozofové ptají, zda to, co vidíme, je skutečná podstata věcí, nebo jen stín na stěně. Je fascinující, že toto "okno" není náhodné
Pro umělce je viditelný svět materiálem i výzvou. Malíři jako impresionisté se nepokoušeli zachytit objekty, ale samotné , které na ně dopadá v konkrétním okamžiku. Umění nám připomíná, že vidět není jen pasivní příjem dat, ale aktivní tvorba významu. Každý z nás vidí svět trochu jinak, ovlivněn svou kulturou, emocemi a zkušenostmi. Závěr Za hranicemi tohoto okna však leží světy, které
Z vědeckého hlediska je viditelný svět definován . Lidské oko je schopno zachytit pouze záření v rozmezí vlnových délek přibližně 380 až 760 nanometrů . Toto rozmezí vnímáme jako barvy od sytě fialové po temně červenou.